Dan

Mé jméno je Daniel a dnes budu vyprávět o vzdálené krajině. V této krajině rostou pampelišky a sedmikrásky. Vůni této nedotčené krajiny nelze popsat. Stromy zelené jako tráva, jen malinký vánek Vás polochtá. Když jdete po ránu touto krajinou, ucítíte osvěžující rosu. Ptáčci lítají sem a tam a toto místo je jak kdyby z nebe spadlo.

Vanesska

Naše krajina plná zeleně, plná kvítků a všelijakého hmyzu, zve nás do svého ráje. Potom pohlédnu na oblohu, modrá jak tůně, málem se v ní utopím. Jdeme cestičkou podél louky. Cítím čerstvě posečenou trávu. Nadechnu se a hned je mi líp. Znám tam každou stopu a květ, podívejme, jak krásný je svět. Mějte rádi naši přírodu.

David

Ta krajina je krásná. Už jsem tam byl tolikrát, že se to nedá ani spočítat. Když jsem tam byl úplně poprvé, málem jsem se zbláznil krásou té krajiny. Byla tam cesta, kterou jsem vždy jezdil, když jsme jeli na chatu. Posledně, když jsme tam jeli, tak jsem tam viděl zmiji, srnky a také i divoká prasata. Ale co se mi nejvíce líbilo, byl jelen. Byly tam také krásné jehličnaté stromy a louka byla zarostlá voňavými květinami – pampeliškami a kopretinami. Nebe je v této krajině vždy tak modré, jako by to bylo moře a občas se tam ale také objeví mráčky. Roste tam spoustu hub, borůvek, ale i lesní jahody a maliny.